mardi 8 mai 2018

Nan dekou rete-sonhe dezas Senpiè 8 me 1902 a



Lavalas-matjaka fret/Lavalas-matjaka cho

Lavalas-labou anba pon Prechè  Karayib
Lavalas-labou Prechè  karayib








Apre lavalas-matjak ki te koule nan Lawviè Prechè nanmwa Janvie ek Fevriye ki pase, anchay moun Matnik te ale konprann se te an wach-ek-kratjak volkan an ki te ke bay nan kavalaj pou deblozonnen nan jou dèyè, si se pa anfwa. Tout pawol lòlòy ki te fè moun tann ek konprann yo rive mete nan kabèch yo sa eti volkan an pa ka anni rete la ka pete an jou konsa san'y se ba moun anchay djing douvan. Men ni de wach lavalas-matjaka a, yonn frèt, lè sann ek wòch deblozonn nolfok douvan ki antipile anlè mòn ek nan koule volkan an ka denngole apre an gwo gren ; epi anlòt cho, lè an deblozonn neblin (oben deblozonn dlo-cho) ka rive avan an deblozonn-magma (deblozonn-magma-tije oben deblozonn peleyen an) oben tou-yonn konsa, man ja matje sa eti tout deblozonn-magma ni an deblozonn-neblin douvan yo men tout deblozonn-neblin pa toulong ni an deblozonn-magma dèyè yo.

Pou kabeche sa kòdjòm, deblozonn 1889/1905 lan, 08 Me 1902 se jou pi gran bawda deblozonn lan, te ni anchay lavalas-matjaka, douvan tankon dèyè, frèt tankon cho ; nan 30 Avril 1902, Falaise Samperrelawviè Twa-Pon (eti yo te ka kriye Lawviè Blannisè avan Me 1902 ek yo ka kriye Lawviè-Rokselàn, tou) 9,5 tjilomèt depi kan anni-solèy volkan an, Zelronn, jik bwak lanmè-bò-tè Tiren an, te chaye anchay souch piebwa, bwa-doubout piebwa, bwa-lonji piebwa, anchay wòch ek sann frèt ("tou-vènan moun ka kriye sa atè Matnik) ; nan menm 30 Avril ta'a, Lawviè-Ti-Papa, nan laliman Senpiè ek Prechè, 7,42 tjilomèt depi Mòn Zelronn jik lanmè An-Perinel la, te chaye anchay sann ek ti-piebwa desann nan an matjaka frèt. Nan 5 Me, an deblozonn matjaka sann ek wòch te fè an lavalas-matjaka cho ki fè koulis nan tout koule volkan an ek te depotjole Lizin-Geren, alelouya 25 moun, se te 25 prèmie  moun-alelouya deblozonn 1889/1905 lan. Nan 06 Me 1902, te ni lavals-matjaka frèt  nan tout se lawviè a ek menm se koule a oliwon volkan an, an gwo-gren te atè, nan mòn volkan an, eti se te anni an toumpotjolaj neblin dlo cho ki te adan barank-sek la lè wòch-doubout la (bouchon an) vini tije, magma a te ka boure'y anba. Nan lannwit 07 pou 08 Me a, kote 3 a 4 hè nan pipirit, anchay lavalas-matjaka cho kavalkade nan tout lawviè oliwon eti yonn kavale Lawviè Prechè ki,ka kouri dlo'y asou 7,68 tjilomèt ek alelouya 400 moun nan kare-kay Zabim atè Prechè. Nan tan-rarate ki pase, se lavalas-matjaka ta'a ki fè plis dezas atè Prechè.   
Se pou se tann ek konprann, lamenm la, fok depareye lavalas-matjaka frèt ek lavalas-matjaka cho eti yonn ka rive anni nan dekou deblozonn volkan an, deblozonn neblin (deblozonn-dlo-cho) ki pa toulong ni an deblozonn-magma dèyè'y (men tout deblozonn-magma ni an deblozonn-neblin douvan'y toulong), tankon deblozonn La-Soufriyè Gwadloup nan 08 Jwiye 1976 pou 1e Maws 1977 ; ek, lavalas-matjaka frèt la ka rive lè an gwo gren atè asou se mòn ek koule volkan an, ka chaye desann tout wòch ek sann deblozonn douvan ki pa te anchouke djok ek tout vejetal ki te leve anlè ek oliwon yo (ti-piebwa, bwa-doubout gwo-piebwa, liann, razie, gran-zèb, vie-zèb) tousa anni nan kannal-koule lawviè a. Se pou konprann, lamenm tou, nan dekou an deblozonn volkan an, lavalas-matjaka cho pa ka devalkade anni nan an kannal-koule lawviè men nan tout koule (ravin) oliwon djol-bwak la.
Nan anchay dekou douvan se lavalas-matjaka frèt Janvie 2018 la, Lawviè Prechè (Lawviè Sanpè a eti ka jete dlo'y adan lawviè Prechè a ka pran dlo'y nan koule nan mitan Piton Mawsel ek Mòn Sanpè a ek lawviè Prechè a ka pran dlo'y iliwon Mòn Makouba, toupre djol-bwak volkan an) te ja chaye sann ek wòch, bwa-doubout piebwa, ti-piebwa, liann ek vie-zèb desann tankon nan ta 17 Me 2010 ek 19 pou 20 Jwen 2010 la eti te kraze an 15-epi kay atè Zabim ek te, tankon ta 2008 la, demantibile pon Prechè a. Nan Novanm ek Desanm 1980, an lavalas-matjaka frèt te demantibile pon an ek an 20-epi kay oliwon Zabim ; nan 1997-1998 te ni lavalas-matjaka frèt tou, men yo pa te debòde ek pon an te rete doubout. Nan 1951, nan menm Lawviè Prechè ta'a, an mapipi lavalas-matjaka frèt te alelouya an moun, debaba pon an ek chaye kay oliwon lawviè a.
Nan 7,68 tjilomèt Lawviè Prechè a, lavalas-matjaka frèt la ka chaye owonzon 430 m3 sann-volkan, wòch-volkan, ti-piebwa, bwa-doubout gwo-piebwa, liann ek razie, 1 a 2 mèt wotè epi wòch-volkan (bonm-volkan) ki pe peze jik 50 tòn, tousa ka koule nan 10 a 12 mèt chak sigond rive, se 10 hè tan pou koule depi pie bim Mòn Sanpè jik bwak lawviè a. "Tou-vènan" ki anba Pon prechè a, nan kannal-koule lawviè a, se owonzon 5 a 7 mèt wotè, 100 epi 100 m3 sab ek wòch ; nan dekou lawviè a ka debòde, owa kannal-koule a, se 100 m3 owonzon. Tousa pou se tann ek konprann lavalas-matjaka frèt la, li tou, se an wach-ek-kratjak laliwonn nan menm rel epi lavalas-matjaka cho a, deblozonn volkan, kout-van oben hurakàn, ale wè latè-tranble menm si moun pe wè'y rive, kriye ago an lavalas-matjaka frèt ; menm si kare-gouvelnaj an bouk, an kare-bouk, an peyi, pe rive trase karetel li, flouz.
Nan sistenm-lang-matnik la, lavalas la ka toulong kouri lide an dlo ka koule desann epi anchay boulin ek ka chaye tousa ki asou chimen'y. Lavalas-matjaka frèt la pa nepi ka desann ek anchay balan men anni pou tout bagay eti'y ka chaye, tout sann ta'a, tout se wòch-volkan ta'a se pou se wè'y tankon an bagay anchay bòdòy, bagay ka pe fè an moun fèmen zie asou boulin lan ki pa ka fetaye gran rel. Tankon tout sistenm-lang oliwon-latè, sistenm-lang-matnik la bililik-bililik lè'y ka liannen de tit distopayè, si lavals ka kouri desann ek anchay boulin, ka chaye tousa ki anlè chimen'y, matjaka a, limenm, se lide an bagay ka kole anlè moun, anlè tousa ki nan laliwonn li, ka pri an pie moun. 
Menm si lavalas-matjaka frèt ta’a pa se pe ni ayen pou wè kòtok epi an deblozonn volkan, se te ke pou tann ek konprann piplis matjaka eti’y ka chaye desann fèt epi wòch-volkan ek sann-volkan ki sòti nan deblozonn douvan ek pa te rive anchouke nan tè se mòn ek koule volkan an. Se pou mande-sav, lamenm la, si karetel eti lavalas-matjaka frèt ta’a trase pa ka pe flouze politik gade-pou-wè ek ago deblozonn dèyè ? Lòt bidim mande-sav la se pou wè si chak dekou lavalas-matjaka frèt pa ka pòte ek apiye an sa-sav pi mabial anlè volkan an, deblozonn li tousa ek pi wondong tout lavalas-matjaka oliwon-latè ?  Nan lavalas-matjaka deblozonn-volkan (ni frèt, ni cho men wad) eti ki rete nan memwa moun oliwon-latè se ta bouk Armero atè Kolonmbia, nan 1985, apre an deblozonn volkan an Nevado del Ruíz eti magma a te fonn laglas ki nan fetay volkan an ek fè an lavalas-matjaka delozonn-volkan 8 mèt wotè ki te alelouya 25.000 moun nan bouk ek kare-kay pi ba.
Chak deblozonn volkan an ka vire trase koule-oliwon dlo a nan se mòn ek koule (ravin) volkan an ; se pou an konpanyi lawviè djigilòp oben pase anba tè epi anlòt konpanyi lawviè koule dlo. Si an deblozonn neblin ka toulong voye plis dlo nan se koule a ek ka pe fè lawviè ek/oben lasous, an deblozonn peleyen eti ka rache djol volkan an ka pe fè plis dlo anlè an kan, kan atè-solèy la (Makouba, Baspwent, Loren) pase kan anba-solèy la ((Prechè, Senpiè) apre deblozonn 1889-1905 ta'a, kabechè-volkan ek jeològ te konte 29 lasous ek lawviè an plis nan laliwonn volkan an. Nan tan ka pase, an konpanyi adan se lasous ek lawviè ta'a ka dekati, ka sek, ka djigilòp oben de lawviè ka pe fè yonn, jik nan deblozonn dèyè dèyè oben an gwo gren ka pe fè yo vire fè dlo.  

Pou plis, Pimpe isiya la

Aucun commentaire: